Socioekonomická geografie |
Stručný přehled
Ještě za první republiky bylo Slovensko považováno za hospodářsky slabě rozvinutou část tehdejšího československého státu. To už zdaleka ale neplatí. Slovensko je dnes moderní průmyslově vyspělá země, a to i přes řadu těžkostí, které provázely a provází slovenskou ekonomiku od rozdělení federace - zejména nezaměstnanost. Slovensko se dnes podobně jako Česká republika uchází o nejvýznamnější zahraniční investice. Ty postupně mění obraz slovenského hospodářství po vzoru jiných evropských zemí.
Slovenské hospodářství prošlo v 90. letech 20. století zásadní transformací, která znamenala nejen změnu vlastnických vztahů (privatizace), ale rovněž příchod zahraničních investic do řady odvětví slovenského hospodářství. Ty jsou stejně v České republice viditelné zejména s dynamickým rozvojem automobilového průmyslu.
Klíčovým ukazatelem vývoje ekonomiky je hrubý domácí produkt (HDP), který představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Produkce tak představuje hodnotu výrobků a služeb, které jsou výsledkem činnosti rezidentských jednotek v daném účtovacím období na území Slovenské republiky.
Struktura hrubé domácí produkce (HDP)
Podobně jako došlo v 90. letech 20. století ke změnám ve struktuře zaměstnanosti v jednotlivých odvětvích slovenské ekonomiky, změny nastaly i v tvorbě hrubého domácího produktu. Poklesl význam zemědělství, těžby nerostných surovin i strojírenství a elektrotechniky. Naopak výrazně narostl význam odvětví služeb a obchodu. V současné době se na tvorbě HDP podílí přibližně třetinou obchod a komerční služby, čtvrtinou průmysl, z toho nejvíce energetika, hutnictví a výrazně rostoucí tendenci má v posledních letech dopravní strojírenství (automobilový průmysl). Zemědělství, která zabezpečuje výživu obyvatel se dnes již podílí na HDP pouze necelými 4 %.
| odvětví ekonomiky | HDP | podíl (%) |
|---|---|---|
| zemědělství | 43,7 | 3,6 |
| průmysl | 292,2 | 24,4 |
| z toho těžba nerostných surovin | 6,1 | 0,5 |
| potravinářský průmysl | 27,2 | 2,3 |
| papírenský průmysl | 15,5 | 1,3 |
| chemický a gumárenský průmysl | 20,4 | 1,7 |
| hutnický průmysl | 42,0 | 3,5 |
| strojírenský průmysl | 20,0 | 1,7 |
| elektrotechnický průmysl | 23,6 | 2,0 |
| automobilový průmysl | 25,3 | 2,1 |
| energetika | 56,1 | 4,7 |
| stavebnictví | 58,8 | 4,9 |
| obchod a komerční služby | 387,0 | 32,2 |
| doprava, pošty, telekomunikace | 119,3 | 9,9 |
| ostatní (veřejná správa, zdravotnictví, školství ad.) | 300,0 | 25,0 |
| celkem | 1 201 | 100,0 |
Zemědělství
Slovenské zemědělství má k dispozici 2,4 mil. ha zemědělské půdy, což představuje necelou polovinu z celkové rozlohy státu. Přitom v některých okresech zejména na jihu a jihovýchodě Slovenska se zemědělská půda podílí více než 70 % na celkových výměrách okresů. Rostlinná výroba se podílí na hrubé zemědělské produkce přibližně 38 % a její podíl stále vzrůstá s ohledem na skutečnost, že živočišná výroba je nepřirozeně vysoká. Rozhodující skupinou plodin, pěstovaných na orné půdě, jsou obiloviny. Jsou strategickou komoditou a hlavní potravinářskou i krmnou surovinou. Celkově se pěstují na více než 819 tisících ha a roční produkce obilovin dosahuje v posledních letech více než 3 miliony tun (3,8 mil. tun v roce 2004). Více než polovinou se na celkové produkci podílí pšenice a čtvrtinou kukuřice na zrno. Od roku 2002 se téměř ztrojnásobila produkce ječmene a zdvojnásobila produkce řepky. Naopak klesá produkce brambor a zeleniny. Pro jižní regiony Slovenska je typické pěstování vinné révy. Plocha plodících vinohradů se však každoročně snižuje. Zatímco v roce 2000 dosahovala celková rozloha vinohradů více než 22 tisíc ha (z toho 17,5 tis. ha plodících, 78,9 %), v roce 2004 to bylo již jen 15 832 ha (z toho 12 248 ha plodících), což je pokles téměř na polovinu (55,1 %). Ve srovnání s rokem 1990 pak pokles téměř o třetinu. Většina vinohradů je na jižních a jihovýchodních svazích okrajových pohoří Podunajské a Východoslovenské nížiny (Malé Karpaty, Tríbeč, Krupinská planina, Zemlínské vrchy). Nejběžněji jsou pěstované muškátové odrůdy, které se podílí 80% na celkové výměře vinic. Nejrozšířenější odrůdou je Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Müller-Thurgau. Na území Slovenska se vymezuje 6 vinohradnických oblastí: Malokarpatská, Jihoslovenská, Středoslovenská, Nitranská, Východoslovenská a Tokajská, která okrajově zasahuje z Maďarska. Každá oblast se člení na rajóny a ty na obce. Celkem je na Slovensku 603 vinařských obcí.
Živočišná výroba tvoří 62 % hrubé zemědělské produkce a zajišťuje pro obyvatele důležité potraviny a suroviny. Jedním z hlavních problémů živočišné výroby je neustálý pokles stavů hospodářských zvířat, i když v současnosti je již mírnější. Je to důsledek klesající spotřeby živočišných produktů zejména mléka a hovězího masa.
V roce 2004 pracovalo v zemědělství necelých 90 tisíce osob, což méně než třetina ve srovnání se stavem v roce 1990. Na zaměstnanosti se nejvíce podílí zemědělská družstva a obchodní společnosti. Přibližně čtvrtinu zaměstnanců tvoří osoby starší než 50 let. Samostatně hospodařící rolníci obhospodařují necelých 8 % zemědělské půdy, přitom pouze necelých 5 % z nich obhospodařuje více než 500 ha.
Průmysl
Průmysl se v současné době podílí přibližně čtvrtinou na hrubé domácí produkci. Proces transformace však znamenal změnu vlastnické struktury a také změnu struktury průmyslové produkce. Ta se projevila poklesem významu některých odvětví (například těžebního průmyslu) a na druhé straně pak dynamický nárůst odvětví dopravního strojírenství, zejména díky významným zahraničním investicím (Volkswagen v Bratislavě, KIA u Žiliny nebo PSA v Trnavě), které na sebe navazují množství subdodavatelů. Příchod zahraničních investorů je odporován Vládou SR, například systémem pobídek. Pro investory jsou připravovány celé průmyslové areály, které mají všechnu potřebnou infrastrukturu. V současnosti je jednou z priorit zlepšení dopravní dostupnosti, které se realizuje např. výstavbou dálnice v Pováží (Žilina - Bratislava).
Doprava
Doprava Slovenska je velmi složitý celek, jehož nejdůležitější součástí je dopravní infrastruktura. Soustava dopravních cest tvoří dopravní síť, kterou v současnosti tvoří téměř 18 tisíc km silnic a dálnic, více než 3,6 tisíc km železničních tratí, z nichž je 40 % elektrifikovaných, 52 km úzkorozchodných a 106 km širokorozchodných tratí. Díky členitému reliéfu musí silnice i železnice překonávat překážky například mosty nebo tunely. V místech, kde se protínají dopravní koridory vznikají uzly. Příkladem je Bratislava, která leží na hlavním železničním tahu ze severní Evropy na Balkán a je výchozím bodem železničních tratí do Pováží a Pohroní. V kombinaci s největším slovenským říčním přístavem na Dunaji, mezinárodním letištěm a silniční sítí spojující zemi s Rakouskem a Maďarskem, je dopravním uzlem prvního řádu.
Ve městech je významná městská hromadná doprava, kterou je ročně v průměru přepraveno 400 milionů osob. Výrazně rostoucí tendenci má v posledních letech letecká doprava, kterou je ročně přepraveno okolo 1 milionu osob, zatímco v roce 2001 to bylo necelých 200 tisíc.
Obchod a služby
Obchod a služby jsou jednou z nejvýznamnějších složek terciárního sektoru hospodářství, a to nejen díky tomu, že zabezpečují distribuci výrobků, ale zejména díky významu na tvorbě hrubé domácí produkce nebo podílem podnikatelských subjektů (více než 2/3). Celý sektor přitom prošel zásadní transformací ekonomických podmínek a liberalizací podnikání. Privatizace obchodu, vstup zahraničního kapitálu, relativně nízká kapitálová náročnost založení i provozování nových obchodních subjektů vytvořila příznivé podmínky pro dynamický rozvoj obchodního podnikání. Ekonomické postavení odvětví obchodu a služeb se postupně přibližuje stavu v zemích Evropské unie.
Ve vývoji odvětví obchodu a služeb na Slovensku lze v posledních letech definovat tři charakterově odlišné a časově ohraničené vývojové etapy. První etapou vývoje (1989 - 1990) je tzv. předtransformační období. Následuje etapa transformace (1990 - 1995), která znamenala privatizace a odstátnění vnitřního obchodu a služeb. Na začátku tohoto období působily v ekonomice slovenského obchodu dva relativně samostatné obchodní systémy: systém státního a systém družstevního obchodu. Etapa se začala realizovat přijetím restitučních zákonů, zákonů o malé a následně velké privatizaci a ostatních relevantních právních úprav vlastnických vztahů.
Z hodnocení procesu transformace jednoznačně vyplynulo, že obchod by nejrychleji a nejintenzivněji transformovaným odvětvím slovenského hospodářství. Ukazují to například ukazatele o podílu soukromého sektoru na maloobchodním obratu Slovenska, který již v roce 1994 dosáhl 88,5 % (zatímco například v průmyslu jen 53,8 %). V závěru této etapy, po ukončení procesu velké privatizace, začaly vznikat první, kvalitativně nové maloobchodní koncepty jako je diskont, supermarket, Cash & Carry či zásilkové formy prodeje. V období let 1995 až 1998 začínají i na Slovensku vznikat první aliance koncentrující závislé ale i nezávislé členy. Příkladem aliancí je Slovzdroj, Slovpos, Spona, Coop Slovakia nebo Coop Tatry. Počínaje rokem 1998 charakterizuje slovenský obchod a služby proces internacionalizace, koncentrace a globalizace, s masivní expanzí zahraničních obchodních sítí. Ty přináší na slovenský trh know-how, technologie, efektivní logistické metody, efektivní způsoby komunikace i nové typy maloobchodních konceptů.
Zaměstnanost
Nezaměstnanost
Míra evidované nezaměstnanosti dosahuje v současnosti na Slovensku v průměru 11,4 % (k 31.12.2005), což je téměř 330 tisíc evidovaných uchazečů o práci. Ve srovnání se situací v roce 2000, kdy míra nezaměstnanosti převyšoval 18 % a evidováno bylo více než půl milionu nezaměstnaných, je to velmi příznivý trend. Podíl na snížení nezaměstnanosti v posledních letech má zejména příliv zahraničních investic a tím vytváření nových pracovních míst. Na snižování je podílí také nové projekty Ministerstva práce a sociálních věcí SR, například projekt zaměstnávání handicapovaných osob. V současnosti je očekáváno hromadné propouštění v podniku Siderit, s.r.o. Nižná Slaná (660 zaměstnanců a přibližně 200 míst u subdodavatelů).
Velkým problémem jsou značné regionální rozdíly. S vysokou mírou nezaměstnanosti je potýká střední a východní Slovenko. Okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti jsou Rimavská Sobota (30,1 %), Revúca (28,6 % ) a Veľký Krtíš (25,9 %). Pozici okresu s nejnižší nezaměstnaností si dlouhodobě udržuje Bratislava, okresy Bratislava 4 (1,9 %), Bratislavou 1 (2,1 %) a Bratislava 3 (2,2 %). V mezikrajském srovnání je dlouhodobě nejpříznivější situace v Bratislavském kraji, kde v současné době dosahuje míra nezaměstnanosti 2,8 %. Na druhém místě je Trenčianský kraj (6,9 %), třetím Trnavský kraj (7,5) % a čtvrtý Žilinský kraj (9,5 %).
Vyšší než je celorepublikový průměr je míra nezaměstnanosti v Nitrianském (12,0 %), Prešovském (16,1 %), Košickém (18,3 %) a nejvyšší v Banskobystrickém kraji (18,5 %).