Socioekonomická geografie
menu / socioekonomická geografie / hospodářství / služby / cestovní ruch

Stručný přehled

Území Slovenské republiky nabízí atraktivní přírodní podmínky pro letní i zimní turistiku, přesto svůj potenciál pro cestovní ruch zatím využívá pouze omezeně. Roční devizové příjmy z cestovního ruchu dosáhly v roce 2004 celkem téměř 30 mld. SK. Na Slovensko přijelo celkem 1,4 milionů zahraničních turistů, z toho téměř 30 % z České republiky. Turisticky atraktivní jsou slovenské termální prameny, na něž jsou vázány desítky lázeňských míst. Slovenská pohoří nabízející v zimě ideální podmínky pro sjezdové i běžecké lyžování. Vysoký potenciál mají krasová území, kdy ročně navštíví slovenské jeskyně přibližně 850 tisíc návštěvníků. Podporou cestovního ruchu se zabývá Slovenská agentura pro cestovní ruch, zřízená Ministerstvem hospodářství SR.

Potenciál cestovního ruchu Slovenska je relativně rozsáhlý a pokrývá široké spektrum všech základních forem a druh cestovního ruchu. Podle stávající platné Regionalizace cestovního ruchu jsou severní části Slovenska svým charakterem vhodné pro aktivity spojené s horskou a zimní turistikou a jižní Slovensko poskytuje možnosti pobytů u vody a využívání termálních pramenů. Téměř na celém území je mnoho kulturních, historických i přírodních atraktivit, které mají potenciál využití v cestovním ruchu. Relativně hustá je i síť ubytovacích a stravovacích zařízení, jejich vybavenost a kapacita doplňkových služeb je však zatím na nižší úrovni a ve většině případů neodpovídá evropskému standardu a požadavkům náročnější klientely. Slovensko v současnosti zaostává v rámci evropského cestovního ruchu a význam cestovního ruchu je velmi podceněný, chybí legislativa. Rozvoj cestovního ruchu byl na Slovensku v posledních letech chaotický, nekoordinovaný, roztříštěný a bez strategického směřování, což se negativně odráží v nestabilitě statistických ukazatelů na celostátní úrovni, stagnací na regionální úrovni a nejistotou podnikatelského prostředí. Proto se přistoupilo k vytvoření strategického vládního dokumentu, který se pokouší tuto pro Slovensko nepříznivou situaci řešit.

Slovenská agentura pro cestovní ruch (SACR)

SACR je státní příspěvková organizace specializovaná na marketing a státní propagaci cestovního ruchu Slovenské republiky. Byla zřízena Ministerstvem hospodářství SR v roce 1995 a vykovává marketing cestovního ruchu na celostátní úrovni, propaguje Slovensko jako cílovou krajinu cestovního ruchu.

Strategie rozvoje cestovního ruchu

Strategie rozvoje cestovního ruchu SR je vládní dokument, který byl schválen usnesením vlády SR v srpnu 2005. Jeho zpracování vychází z doposud nedostatečného využívání potenciálu území Slovenska pro rozvoj cestovního ruchu a stanovuje základní strategické cíle směřující k posílení pozice cestovního ruchu ve slovenské ekonomice. Strategie si klade za cíl navrhnout řešení základních otázek postavení a rozvoje cestovního ruchu na Slovensku v časovém horizontu do roku 2013, v souladu s plánovacím obdobím v Evropské unii (2007-2013). Do budoucna bude podle Strategie rozvoje cestovního ruchu upřednostňována podpora pěti tzv. "těžišťových" forem cestovního ruchu: městský a kulturní cestovní ruch, lázeňský a zdravotní cestovní ruch, zimní cestovní ruch a zimní sporty, letní turistika a pobyty u vody a venkovská turistika.

Potenciál pro tuto formu cestovního ruchu má řada regionů a většina slovenských měst. Turisticky atraktivní jsou zejména městské památkové rezervace, kterých je na území Slovenska celkem 18 a památky, které byly zapsány na Seznam UNESCO (Bardejov, Bánská Štiavnica, Špišský hrad a okolí, Vlkolínec, jeskyně Slovenského krasu). Turistům poskytují pestrou škálu typů městských celků a osídlení v původní podobě s jejich architekturou, kulturou, historií, folklórem i gastronomií, které je odlišují od jejich okolí. Zvláštní význam mají kulturní akce, festivaly a představení kulturního a přírodního dědictví Slovenska. Řada hradů a zámků poskytuje možnost jejich využití po rekonstrukci a modernizace na kulturní a ubytovací zařízení. Na území Slovenska je 21 lokalit přírodních léčebných lázní, z toho šest má statut klimatických lázní (lázně Lučivná na Spiši, Horný a Nový Smokovec a Štrbské Pleso ve Vysokých Tatrách, lázně Štós ve Volovských vrších a Liptovský Ján na Liptově). Mezi největší lázně (kapacitou) patří Piešťany, Trenčianské Teplice, lázně Sliač a Dudince. Podle typu minerálních pramenů a se vymezují slatinné lázně (např. Trenčianské Teplice, Piešťany), termální lázně (např. Rájecké Teplice, Turčianské Teplice nebo Piešťany) nebo jodové lázně (lázně Číž). Vysoká pohoří poskytují v zimě velmi dobré podmínky pro lyžování. Ve Vysokých Tatrách začíná v prosinci a končí v březnu. Hlavním lyžařským střediskem je Štrbské Pleso, Hrebionok, Skalnaté pleso, Ždiar, Podbanske, Zverovka nebo Tatranská Lomnica. V Nízkých Tatrách jsou vyhledávané Donovaly, Čertovince, Jasná, Tále, Vyšná Boca nebo Telgárt. V posledních letech se postavila řada nových moderních areálů. Příkladem je Velká Rača - Oščadnica (areál Sun paradise).

Příjmy z cestovního ruchu

V současné době se roční příjmy z příjezdového cestovního ruchu pohybuji okolo 1 mld. USD, což je ve srovnání se sousedními středoevropskými zeměmi relativně velmi nízká hodnota, s ohledem na velký potenciál, které má území Slovenska pro cestovní ruch. Navíc pozitivní vývoj v letech 2000 až 2003 byl v roce 2004 vystřídán poklesem. Jejich příčinou byla celková makroekonomická situace Slovenska. Negativně se promítlo posilování kurzu slovenské koruny, zvýšení sazby DPH (ze 14 na 19 %) a zvýšení cen služeb cestovního ruchu. Sociální a ekonomická situace většiny rodin je navíc taková, že Slovensko se stává drahou zemí pro domácí i zahraniční turisty.

Domácí cestovní ruch

Domácí cestovní ruch společně s aktivním zahraničním cestovním ruchem (příjezdovým) je významným zdrojem tvorby hrubého domácího produktu, vytváří pracovní příležitosti a významně se podílí na regionálním rozvoji. Typický je pro něho tzv. multiplikační efekt, kdy na sebe navazuje další doprovodné aktivity přispívající k prosperitě regionů. Necelá polovina občanů Slovenské republiky (podle výběrových šetření Statistického úřadu SR) trávila dovolenou delší než 3 dny. V rámci pasivního cestovního ruchu nejvíc obyvatel Slovenska cestuje do Chorvatska, Řecka, Itálie, Maďarska, České republiky a Bulharska. Převažují pobyty o délce 8-14 dní převážně v době letní sezóny. Na území Slovenska jsou atraktivní zejména pobyty u vodních nádrží. Mezi rekreační střediska patří okolí Liptovské Mary, Zemplínské Šíravy nebo Zlaté písky v Podunajské nížině.

Příjezdový cestovní ruch

V roce 2004 přijelo na území Slovenské republiky téměř 25 milionů zahraničních návštěvníků (podle počtu překročení hranice), z toho bylo 1,4 mil. turistů, kteří se na slovenském území ubytovali. Ukazatel počtu přenocování dosáhl přitom hodnoty 4,7 mil. zahraničních návštěvníků. Ve srovnání se sousedními státy jsou tyto hodnoty relativně velmi nízké. Tradičně nejvíce přijíždí turistů ze sousedních zemí a Německa a již dlouhodobě si prvenství udržují turisté z České republiky (29,9 % zahraničních návštěvníků). Česká republika je pro Slovensko z hlediska příjezdového cestovního ruchu rozhodujícím, prioritním trhem, který se vyznačuje stabilitou, existují zde historické a kulturní vazby, které vznikly ještě před rozdělením na dva samostatné státy. Významnou roli hraje dobrá dostupnost, téměř žádná jazyková bariéra. Většinou se jedná o opakované příjezdy v průběhu celého roku, s mírnou převahou zimní rekreace. Druhý nejvyšší počet turistů (188 tisíc) přijíždí z Německa, které je jednou z prioritních zdrojových zemí. Ve srovnání s českými turisty stráví na Slovensku téměř dvojnásobnou průměrnou dobu pobytu.

Moderní lyžařská střediska

V posledních letech se dynamicky rozvíjí lyžařská střediska i mimo region Vysokých Tater. Příkladem je lyžařské středisko Martinské Hole. První zmínka o lokalitě Martinské Hole jako o místě využívaném pro turistickou-lyžařské aktivity je z roku 1921. V témže roce byl v Turčianském Svatém Martině založen odbor Klubu československých turistů Sokol, který na Martinských Holích upravil bývalý chátrající přístřešek pro pastýře na chatku, která dostala jméno po nestorovi turistiky Andreji Halašovi - Halašovka. Postupně byla modernizována, zvětšovala se její kapacita a Martinské Hole se staly vyhledávaným turistickým cílem. Za druhé světové války však byly všechny objekty vypáleny a nová výstavba se rekreačního areálu se zahájila hned po válce. První lyžařský vlek byl uveden do provozu v roce 1957, v roce 1974 byla spuštěna sedačková lanovka s kapacitou 300 osob za hodinu a v současnosti je lokalita moderním lyžařským areálem, kde se pořádají domácí i mezinárodní lyžařské závody.

Jedno z nejnavštěvovanějších středisek zimních sportů leží v Nízkých Tatrách, 15 kilometrů severně od Liptovského Mikuláše a známé je pod jménem Jasná. Poloha na severních svazích Chopku a vrcholu Dereše v nadmořských výškách 950 až 2024 metrů poskytuje ideální sněhové podmínky pro sjezdové lyžování. Každoročně se zde pořádají mezinárodní závody a v některých letech i závody světového a evropského poháru FIS. Jasná byla jedním z kandidátů na XX. ZOH 2006 ve sjezdařských lyžařských disciplínách.

Zpřístupněné jeskyně

Na Slovensku se nachází asi 3800 jeskyní. Veřejnosti je jich zpřístupněných 12, z toho tři jeskyně Slovenského krasu (Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně). Jeskyně Slovenského krasu společně s Ochtinskou aragonitovou jeskyní a Dobšinskou ledovou jeskyní jsou zapsané na Seznam UNESCO. Jeskyně patří na Slovensku mezi turisticky velmi atraktivní. Od roku 1970 navštívilo zpřístupněné jeskyně více než 21 milionů návštěvníků. Rekordní byl rok 1989, kdy si jeskyně prohlédlo více než 750 tisíc lidí, z toho téměř 200 tisíc Demänovskou jeskyni slobody v Nízkých Tatrách a více než 125 tisíc Dobšinskou ledovou jeskyni. V současné době se návštěvnost všech 12 veřejnosti zpřístupněných jeskyních, které spravuje Správa slovenských jeskyní, pohybuje okolo 650 tisíc. Stále si prvenství udržuje Demänovská jeskyně slobody (155 tisíc v roce 2004), na druhém místě je Belianská jeskyně ve Východních Tatrách (115 tisíc) a více než 100 tisíc návštěvníků má ještě ročně Demänovská ledová jeskyně a Dobšinská ledová jeskyně. Navíc jsou veřejnosti zpřístupněny ještě tři jeskyně, které jsou v pronájmu od Správy slovenských jeskyní. Jedná se o Bojnickou hradní jeskyni, kterou v roce 2004 navštívilo více než 200 tisíc návštěvníků, dále jeskyni Mrtvých netopýrů (necelé tři tisíce turistů) a Krásnohorskou jeskyni.

Venkovská turistika - lidová architektura

Slovensko se vyznačuje velkou pestrostí regionů lidové architektury a proto je v posledních letech velká pozornost věnována snaze o ochranu nejhodnotnějších souborů lidové architektury formou památkových rezervací lidové architektury. Do současnosti jich bylo yvhlášeno celkem deset a reprezentují jednotlivé charakteristické oblasti slovenské lidové architektury. Zatím nejmladší je Plavecký Peter na západním úpatí Malých Karpat, který vznikl již ve 12.století jako strážní osada na západních hranicích uherského státu. Zachovalá zástavba pochází většinou z poloviny 19.století, kdy staré dřevěné stavby nahradily zděné z nepálených cihel. V obci je 30 objektů chráněných jako národní kulturní památky. V Záhorské nížině leží rezervace Veľké Leváre s habánským dvorem založeným v roce 1588. Ve Štavnických vrších je chráněna původní zeměpanská obec Brhlovce s na Slovensku ojedinělými skalními obydlími vytesanými v neovulkanických horninách. Malebný je soubor vinohradnických sklepů v obci Sebechleby-Stará Hora, které podle tradice vznikaly od 16.století jako úkryty ve skále vytesané štiavnickými horníky na uskladnění vína. Zdejších 89 objektů bylo vyhlášeno za národní kulturní památky. Mnohem mladšího data je lidová architektura v Čičmanech, kde po velkém požáru byly podle návrhu Dušana Jurkoviče postaveny srubové domy v jednotném stylu. Na severovýchodních svazích Spišské Magury je ukázkou obce založené v době valašské kolonizace, Osturňa, v Oravské vrchovině obec Podbiel a pod Belianskými Tatrami pak obec Ždiar, kde je však v posledních letech typická zástavba narušována novodobými objekty cestovního ruchu. Ukázkou hornické osady je Špania Dolina na jihovýchodních svazích Nízkých Tater. Vlkolínec v národním parku Velká Fatra byl dokonce zapsán na Seznam UNESCO.

Lázeňská místa

Ochrana památek (rezervace, UNESCO)