menu / lexikon tvarů / antropogenní / těžební / kamenolom
| Kamenolom |
|
| Základní charakteristika |
Kamenolomy jsou destrukční těžební antropogenní tvary, které slouží k těžbě stavebního kamene, užitkové suroviny pro stavební, průmyslové a jiné účely. Jsou vždy formami konkávními, protože vznikly antropogenním snížením terénu vybráním povrchového materiálu. Jde o jeden z nejstarších antropogenních tvarů reliéfu, rozšířený již od starověku. Kamenolomy dělíme podle druhu dobývané suroviny a také podle založení lomu v terénu. Podle založení kamenolomu v terénu se rozlišují lomy stěnové a jámové. Rozměry kamenolomů jsou velmi různé, kdy výška stěny či hloubka jámy může být od několika do stovek metrů. Plošná rozloha dosahuje i několika km2. Tvary podobnými kamenolomům
jsou hliniště, pískovny a štěrkovny.
- Stěnové kamenolomy se zakládají ve svazích. Surovina se v nich těží v šikmé pracovní stěně, která má být ukloněna k základně. Při velké výšce této svažité stěny se tato stěna rozděluje na několik stupňů (pater), a vzniká tak kamenolom etážový, což je zvláštní typ kamenolomu stěnového.
- Jámové kamenolomy se zakládají v plochém terénu, kde nelze provést antropogenní otvírku přírodního terénu ze strany stěnovým kamenolomem. Tvarově jsou kamenolomy typickou konkávní formou s okrajem vyvinutým na všech stranách a hlubokou pánevní kotlinou uvnitř. Provozní nevýhodou vyplývající z jejich morfologie je nutnost náročnější dopravy těženého kamene ze dna kamenolomů a nevýhodou je také akumulace vody na dně, která se musí pravidelně odčerpávat.
|
|
Rozšíření v ČR |
| Kamenolomy jsou četným antropogenním tvarem. Mnoho malých a opuštěných kamenolomů je již zasypaných, zatopených nebo zarostlých vegetací (Českomoravská vrchovina, Krkonoše, Jeseníky, Český kras, Moravskoslezské Beskydy). Největší povrchové kamenolomy lomy vznikají při těžbě stavebního kamene a vápenců. Mezi největší v ČR patří několikaetážové kamenolomy Jakubčovice (kulmské horniny), Čertovy schody (vápence), Zbraslav, Bernartice-Borovsko, Luleč, Litice u Plzně-Dubová hora, Mokrá (vápenec) nebo Hrabůvka u Hranic. |
| Největším kamenolomem v ČR je v současné době objemem těžby lom Jakubčovice, který byl založen roku 1876 u stejnojmenné obce v Oderských vrších (Nízký Jeseník). |
|
| |
|
 |
| Obr.: |
|
