Voštiny jsou jamkovité prohlubně ve svislých a převislých skalních stěnách, které místy vytvářejí celé soustavy (mřížkování) na rozsáhlých plochách. Jednotlivé jamky jsou odděleny více nebo méně silnými mezistěnami z odolného materiálu. Zvětšování, rozšiřování a spojování jamek vede někdy ke vzniku skalních dutin a výklenků. Jamky voštin mají v průměru 1 až 5 cm, jen vzácně přes 10 cm, hloubka bývá stejná nebo i větší než průměr.

Dříve byly voštiny považovány za produkt větrné eroze v aridních podmínkách ledových dob. Dnes jsou, alespoň ve středoevropských podmínkách, považovány za produkt převážně chemického, v menší míře mechanického zvětrávání a odnosu. Složitý proces vzniku a vývoje voštin je podmíněn inverzí odolnosti a významnou úlohu při jejich vzniku má srážková a podzemní voda prosakující horninou a její chemické působení na některé materiály, z nichž se hornina skládá.

Voštiny se vyskytují na povrchu skalních stěn, hlavně pískovců, arkóz a slepenců. V méně dokonalé formě a vzácně byly zjištěny i v krystalických horninách, v serpentinitech, ve vápencích a travertinech a také v ledu.